Zámek Luhačovice

Proč sem jet

Luhačovice znáte hlavně jako lázně — kolonáda, minerální prameny a dřevěné vily. Barokní zámek Serényiů v historickém jádru města je mezi tím trochu přehlédnutá zastávka. Stojí kousek od lázeňské části a projdete kolem něj cestou k pramenům, aniž byste museli zacházet.

Rovnou ale počítejte s tím, že dovnitř se běžně nedostanete. Zámek dnes zčásti obývá rodina Thienen-Adlerflychtů, potomci Serényiů, kterým ho v roce 2017 vrátila restituce, a zčásti v něm sídlí základní umělecká škola. Není to muzeum s prohlídkovými okruhy — obdivujete ho zvenčí.

Přijeďte proto kvůli celému lázeňskému městu, ne kvůli jedné budově. Zámek berte jako historické jádro, od kterého se odvíjí procházka zámeckým parkem, lázeňskou kolonádou a kolem staveb Dušana Jurkoviče. Ideální je klidné dopoledne mimo hlavní sezonu, kdy jsou promenády poloprázdné.

Co uvidíte na zámku Luhačovice

Interiér zámku není veřejnosti přístupný — Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně tu pořádá jen edukační programy pro školy. Volně si projdete okolí, park a lázeňskou část města.

Vyplatí se vědět

• Interiér zámku je nepřístupný. Budovu zčásti obývá restituentská rodina a zčásti základní umělecká škola — nečekejte pokladnu ani průvodce.
• Jediná cesta dovnitř jsou edukační programy pro školy, které pořádá Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Pro běžného návštěvníka nabídka není.
• Park i lázeňská část jsou volně přístupné a zadarmo. Sem míří většina návštěvníků Luhačovic.
• Navigace vás dovede na Masarykovu ulici do historického jádra; lázeňské centrum s kolonádou je odtud pár minut pěšky.
• Vincentku i další prameny si natočíte na kolonádě — hodí se vlastní lahev.
• Slavné stavby Dušana Jurkoviče jsou samostatné budovy v lázeňské části, ne součást zámku — nehledejte je u barokního průčelí.
• V hlavní lázeňské sezoně bývá u kolonády živo; kdo chce klid a fotky bez davů, ať přijede dopoledne nebo mimo léto.

Jak se tam dostat

Vlakem dojedete až do Luhačovic — město má vlastní nádraží na konci krátké odbočné trati z Újezdce u Luhačovic. Z Uherského Hradiště nebo Zlína je to s jedním přestupem otázka necelé hodiny.

Autem jedete od Zlína nebo Uherského Brodu; zámek stojí na Masarykově ulici v historickém jádru. Zaparkovat se dá v lázeňské části, odkud je to k zámku i ke kolonádě kousek pěšky.

Od nádraží i od parkovišť je to k zámku a k pramenům rovina nebo mírné stoupání, žádný výšlap — s kočárkem i staršími lidmi pohodové. Luhačovice jsou lázně, celé město je dělané na pohodlnou chůzi.

Historie zámku Luhačovice v kostce

Nejstarší zpráva o tvrzi v Luhačovicích je z roku 1412; zanikla za válek s Matyášem Korvínem. V roce 1590 získali panství Bartodějští z Bartoděj, po Bílé hoře ale majetek propadl konfiskaci.

Roku 1629 koupili luhačovické panství Serényiové a v jejich rodě zůstalo až do roku 1945. Právě Wolfgang Serényi nechal na místě tvrze v letech 1730 až 1738 postavit dnešní barokní zámek i s kaplí.

Po druhé světové válce Serényiové sídlo opustili a v roce 1948 byl zámek zestátněn. Postupně tu byla mateřská škola, pak dům dětí a mládeže a základní umělecká škola — z panského sídla se stala školní budova.

V roce 2017 vrátila restituce zámek potomkům Serényiů, rodině Thienen-Adlerflychtů. Podle dohody z roku 2019 obývají restituenti polovinu zámku a v druhé zůstala základní umělecká škola. Tím se vysvětluje, proč zámek není a nejspíš ani nebude klasickým muzeem.

Legendy a zajímavosti

Luhačovice proslavil ani ne tak zámek jako lázně a jejich architekt Dušan Jurkovič. Jeho secesní stavby z přelomu 19. a 20. století z Luhačovic udělaly jedny z nejosobitějších lázní ve střední Evropě — a dodnes se sem jezdí hlavně kvůli nim.

Pramen Vincentka je značka sama o sobě: stáčí se, prodává v lékárnách po celé zemi a používá se i k inhalacím. Málokdo si přitom spojí, že pochází právě odsud, z kolonády pár kroků od barokního zámku.

Zajímavý je i osud samotného zámku. Návrat rodině Serényiů, dnes Thienen-Adlerflychtům, v roce 2017 provázely spory s městem o stav a hodnotu majetku — připomínka toho, jak složité bývají restituce šlechtických sídel.

Často kladené otázky