Veveří

Proč sem jet

Veveří je jeden z nejrozsáhlejších a nejstarších hradních areálů v Česku a stojí na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou, jen zhruba 12 kilometrů severozápadně od centra Brna. Není to jedna kompaktní stavba k obejití za půl hodiny, ale několik nádvoří, bran a paláců, které rostly skoro osm století.

Největší tah tohohle místa je způsob, jak se sem dá dorazit: v sezoně sem přes přehradu zajíždí výletní loď se zastávkou přímo pod hradem. Spojit plavbu s prohlídkou je výrazně lepší program než sem jen zaparkovat auto.

Hodí se sem rodiny i pěší výletníci od přehrady — areál se dá projít samostatně a na interiéry si přibrat prohlídku s průvodcem. Klidný všední den v květnu až září je lepší volba než přeplněná víkendová špička, kdy k hradu míří davy od vody.

Co uvidíte na Veveří

Aktuální ceny okruhů najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Vstupné se platí jen v hotovosti — karty na pokladně nečekejte.
• Kvůli opravě spodní brány se teď vchází jen horní (západní) bránou od zastávky U Matky Boží.
• V hlavní sezoně je v pondělí zavřeno; v listopadu až březnu je hrad úplně uzavřený.
• Interiéry jen s průvodcem, ale samotný areál projdete na vlastní pěst na samostatnou vstupenku.
• Areálem se nesmí jezdit na kole; psi jen s vodítkem a náhubkem na nádvořích, dovnitř zvířata nesmí ani v tašce.
• Nově je k dispozici audio průvodce areálem, takže i bez prohlídky s průvodcem víte, na co se díváte.
• Nádvoří jsou kamenitá a svažitá a prohlídka vede do prvního patra — s vozíkem nebo kočárkem počítejte s pomocí předem domluvenou se správou.

Jak se tam dostat

Autem: z Brna přes Bystrc, hrad je zhruba 12 kilometrů od centra. Parkoviště nad hradem i pod hradem jsou zdarma; kvůli uzavřené spodní bráně teď míří k hornímu parkovišti u zastávky U Matky Boží.

Lodí: nejhezčí příjezd vede přes Brněnskou přehradu — výletní lodě z bystrckého přístaviště zastavují v sezoně přímo pod hradem. Od přístaviště vás pak čeká výstup do kopce k bráně.

MHD: z Brna dojedete autobusem k zastávce U Matky Boží, odkud je to k horní bráně kousek. Kombinace tramvaj/bus do Bystrce a pak loď je s dětmi nejpříjemnější varianta.

Historie Veveří v kostce

Podle pověsti hrad založil kolem roku 1059 moravský kníže Konrád I. Brněnský, první písemná zmínka je ale až z roku 1213. Jako opravdový kamenný hrad Veveří vzniká zřejmě před polovinou 13. století jako místo královského dohledu nad osídlováním údolí Svratky.

Do dnešního rozsahu hrad rozšířil po polovině 14. století markrabě Jan Jindřich, mladší bratr císaře Karla IV., který si z Veveří udělal jedno ze svých hlavních sídel. Přemysl Otakar II. sem předtím rád posílal své politické odpůrce jako do vězení.

Hrad byl dvakrát obléhán, ale nikdy dobyt — roku 1424 husity a roku 1645 Švédy. V baroku ho přestavěli Sinzendorfové, roku 1830 ho koupil švédský princ Gustav z Vasy a později patřil bankéři Sinovi i filantropu Mořici Hirschovi.

Roku 1925 přešel hrad i s panstvím na stát. Ve 20. století ho ale těžce poškodily necitlivé úpravy pro učiliště i neodborné betonové injektáže. Od roku 1999 je ve správě Národního památkového ústavu, který zdevastovaný areál postupně opravuje; trvale otevřený je znovu od léta 2002.

Legendy a zajímavosti

Na Veveří strávil část svatební cesty roku 1908 pozdější britský premiér Winston Churchill s manželkou Clementine — hrad tehdy patřil jeho příteli baronu de Forestovi a Churchill sem zavítal celkem třikrát.

K hradu se váže pověst o ukrytém pokladu dvanácti stříbrných soch apoštolů, které sem podle romantické legendy měli převézt templáři z kláštera Porta Coeli. Historicky jde nejspíš o výmysl některého hradního úředníka, který chtěl panství ozvláštnit módní historkou o pokladu.

Samotné jméno vysvětluje jiná pověst: kníže Konrád prý při lovu vyplašil houf veverek a rozhodl se na tom místě postavit hrad se jménem Veveří. Cenný gotický obraz Madony z Veveří ze 14. století je dnes k vidění v Národní galerii v Praze.

Často kladené otázky