Točník

Proč sem jet

Točník sedí na skalnatém hřebeni asi o sto metrů výš než starší Žebrák, který uvidíte o kousek níž na stejném hřbetu. Tvoří spolu dvojici, kterou zvládnete za jedno odpoledne — a málokde jinde máte dva středověké hrady tak blízko u sebe. Založil ho král Václav IV. na konci čtrnáctého století jako klidné sídlo stranou politiky.

Nečekejte zámek se zařízenými pokoji — Točník je zřícenina, jenže monumentální. Dominují jí dva částečně dochované paláce a v jednom z nich býval druhý největší hradní sál v celých Čechách. V hradním příkopu navíc žijí medvědi Martin a Agáta, takže sem děti táhnou samy od sebe.

Základní okruh je volná prohlídka bez průvodce — jdete vlastním tempem s tištěným textem a půdorysem. Hrad je otevřený jen v sezóně a mimo hlavní léto spíš o víkendech, takže si den návštěvy hlídejte podle karty výše. Nejklidněji je tu ve všední den v hlavní sezóně, o prázdninových víkendech přijede spousta rodin.

Co uvidíte na Točníku

Aktuální ceny a časy najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Základní okruh je volná prohlídka bez průvodce — jdete vlastním tempem s tištěným textem v osmi jazycích. Výklad s průvodcem bývá jen v létě pro jednotlivce, jinak po domluvě pro skupiny.
• Točník je zřícenina, ne zařízený zámek — jádrem zážitku jsou zdi, sály a rozměry, ne nábytek. Kdo čeká interiéry jako na Konopišti, bude zklamaný.
• Mimo hlavní léto bývá otevřeno hlavně o víkendech a v pondělí zpravidla zavřeno. Přesné dny a časy si ověřte v kartě nad článkem.
• Točník a Žebrák leží na jednom hřebeni, asi 1,5 kilometru od sebe. Žebrák je starší a níž, Točník mladší a výš — nejlíp je vzít oba najednou.
• Terén je náročný a plný schodů, královský palác je přístupný jen po schodišti. Vozíčkáři mají povolen vjezd autem až ku hradu a k dispozici je upravené WC.
• Psi na vodítku mají vstup povolen všude kromě kaple. Medvědi v příkopu jsou tah hlavně pro děti.
• Každoročně se tu koná historická akce Ve znamení kalicha — pokud vám vyjde termín, hrad ožije nejvíc právě o ní.

Jak se tam dostat

Autem je to nejsnazší. Vede sem dálnice D5 z Prahy směr Plzeň, sjezd na Žebrák a odtud kousek do obce Točník. Zaparkujete pod hradem na obecním parkovišti a poslední úsek k bráně vyjdete pěšky do kopce.

Bez auta se sem dostanete přes Zdice nebo Žebrák na trati Praha–Plzeň, odkud pokračujete autobusem nebo pěšky. Počítejte s výšlapem na hřeben — hrad stojí nad vsí a poslední metry vždycky stoupají.

Historie Točníku v kostce

Točník založil král Václav IV. v poslední čtvrtině čtrnáctého století. Popudem byl nejspíš požár staršího Žebráku roku 1395 — král chtěl bezpečnější a důstojnější sídlo, a tak si ho nechal postavit o sto metrů výš na stejném hřebeni. Roku 1398 už na hradě pobýval a roku 1401 tu vydal první listinu.

Nešlo o pevnost. Historik Tomáš Durdík řadí Točník mezi stavby, které dosáhly hranice mezi hradem a zámkem — obranné prvky tu byly potlačené ve prospěch pohodlí. Palác na čelní straně i vodní zdroj ponechaný mimo hrad by u skutečné pevnosti byly nemyslitelné.

Zkoušku ohněm hrad přesto přišel. Za husitských válek ho roku 1425 oblehlo vojsko o 900 jezdcích a 7 000 pěších. Obležení trvalo tři dny — Točník i Žebrák se ubránily, husité pak vypálili aspoň města Žebrák a Hořovice.

Pak přišla dlouhá řada zástavních pánů: Kolovratové, Gutštejnové, páni z Vartenberka (pozdní gotika, nová západní brána) a nakonec Lobkovicové, kteří hrad upravili v renesančním duchu a přidali sgrafita. Poslední ranou byla třicetiletá válka — v sedmnáctém století hrad zpustl, změnil se ve zříceninu a dnes ho spravuje Národní památkový ústav.

Legendy a zajímavosti

Podle lidové etymologie dostal hrad jméno proto, že se každý musel třikrát otočit okolo hory, než se dostal dovnitř. Pravděpodobnější je, že jde jednoduše o jméno kopce, na kterém stojí.

Poslední královskou návštěvu zažil Točník roku 1600, kdy sem cestou do Plzně dorazil císař Rudolf II. Pověst vypráví, že se cestou doslechl, že na hradě straší, a bál se vstoupit — jenže vozy už nešlo na úzké cestě otočit, a tak na hradě musel přenocovat.

Zajímavá je i novodobá rekonstrukce krovu královského paláce z roku 2007. Protože je hrad pro těžkou techniku špatně přístupný, postavili tesaři dřevěný jeřáb středověké konstrukce podle vyobrazení v bibli Václava IV. Poháněla ho lidská síla a zvedal až tunová břemena do výšky dvaceti metrů.

Filmaři sem jezdí rádi. Točily se tu Kytice (2000), Princezna zakletá v čase (2020), Jan Žižka (2022) i seriál Kolo času (Wheel of Time). A medvědi Martin a Agáta, kteří se narodili roku 2013 v Žatci, jsou hvězdy sami o sobě.

Často kladené otázky