Kozel

Proč sem jet

Zámek Kozel leží 15 km jihovýchodně od Plzně u obce Šťáhlavy a je to úplně jiná návštěva než hrad na skále. Žádné hradby ani věže s výhledem — přízemní klasicistní lovecký zámek se choulí v rovině uprostřed rozsáhlého parku a jeho hlavní deviza je uvnitř: původní interiéry z konce 18. století, které se od doby stavby prakticky nezměnily.

Postavit ho nechal hrabě Jan Vojtěch Černín z Chudenic, nejvyšší lovčí Království českého, jako letní a lovecké sídlo. Stavba trvala jen pět let (1784–1789) a další majitelé, Valdštejnové, ho až do roku 1945 zásadně nepřestavěli. Právě proto tu na jednom místě uvidíte rokokový a klasicistní nábytek, empírová kamna i dobové výmalby pohromadě a v původním stavu.

Interiér se prochází jen s průvodcem, prohlídka trvá zhruba tři čtvrtě hodiny a chodí se ve skupině do 25 lidí. Kozel nebývá přecpaný jako Karlštejn, takže sem klidně vyrazte i o víkendu — spíš než na fronty narazíte na polední pauzu pokladny, se kterou je dobré počítat.

Co uvidíte na zámku Kozel

Aktuální ceny okruhů najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Zámek se prochází jen s průvodcem ve skupině do 25 osob. Rezervace je nutná jen pro skupiny — jako jednotlivec se prostě přidáte k nejbližší volné prohlídce, v sezoně ale klidně počítejte s čekáním na termín.
• Interiér zámku je otevřený jen v sezoně (zhruba od jara do podzimu) a ne každý den — v pondělí bývá zavřeno a mimo hlavní léto se otevírací dny smršťují na víkendy. Přesné dny najdete v kartě nad článkem.
• Pokladna má polední pauzu. Když dorazíte kolem poledne, může se stát, že si na koupení lístku chvíli počkáte.
• Park je zpoplatněný a má vlastní, delší otevírací dobu než zámek — dá se do něj vyrazit i mimo prohlídkovou sezonu, ale za vstup se platí zvlášť.
• Interiéry jsou původní, ne kopie — nábytek, kamna i výmalby pocházejí z konce 18. století. To je hlavní důvod, proč sem jet.
• Celý areál i prohlídkové okruhy jsou bezbariérové — mezi památkami vzácnost, takže Kozel je dobrá volba s kočárkem i pro vozíčkáře.
• Psi smějí jen do areálu na vodítku, na prohlídku ne. V celém areálu platí zákaz jízdy na kole, stojany jsou u parkoviště a u cukrárny.

Jak se tam dostat

Autem je to nejsnazší. Kozel leží 15 km od Plzně, kousek za Šťáhlavami. Hlavní vnitřní parkoviště je jen asi 150 m od zámku a hodí se i pro vozíčkáře nebo účastníky svateb a koncertů.

Druhá možnost je zaparkovat ve Šťáhlavicích, zhruba kilometr od zámku. Odtud dojdete za nějakých patnáct minut příjemnou procházkou kolem Lopatského rybníka a parkem. Obě parkoviště jsou v sezoně zpoplatněná.

Bez auta míříte na Šťáhlavy (asi 2,5 km od zámku), kam z Plzně jezdí vlaky i autobusy; nedaleko je i Starý Plzenec (5 km). Poslední úsek pak dojdete parkem po rovině, takže i s kočárkem bez problémů.

Historie zámku Kozel v kostce

Zámek vyrostl na šťáhlavském panství, které Černínové získali na začátku 18. století. Staré šťáhlavské sídlo už nevyhovovalo, a tak si Jan Vojtěch Černín z Chudenic nechal postavit prostý, ale pohodlný zámek pro lovy a letní odpočinek.

Stavbu vedl v letech 1784–1789 pražský stavitel Václav Haberditz. V 90. letech 18. století přibyly podle návrhu architekta Ignáce Palliardiho další čtyři budovy — kaple, jízdárna, konírna a lokajna — a vznikl tak dnešní celistvý areál.

Hrabě Černín zemřel roku 1816 bez mužského dědice, a tak jeho větev rodu vymřela po meči. Panství zdědil prasynovec Kristián Vincenc z Valdštejna a Valdštejnové hospodařili na Kozlu až do roku 1945. Protože zámek zásadně nepřestavovali, dochoval se do dnška výjimečně celistvý a autentický.

Po roce 1945 byl zámek zestátněn. Dnes ho spravuje Národní památkový ústav a od 1. ledna 2002 je národní kulturní památkou. Odborníci ho označují za ojedinělou ukázku čistého klasicismu v Čechách.

Legendy a zajímavosti

Odkud se vzalo to zvláštní jméno? Podle pověsti prý na zdejším místě pohanští obyvatelé obětovali svým bohům kozla — a po něm zůstal název, který dnes nese jeden z nejlépe dochovaných klasicistních zámků u nás.

Díky původním rokokovým a empírovým interiérům patří Kozel k oblíbeným filmovým lokacím. Autentické sály nemusí filmaři nijak zařizovat, a tak sem opakovaně jezdí točit historické filmy a pohádky — možná v některých z nich zámek poznáte, aniž byste tušili, že jste na Kozlu.

Za pozornost stojí i osud zámeckého zahradníka Františka Xavera Franze. Kromě parku ho fascinovala pravěká minulost kraje: zkoumal okolní mohyly, vypracoval se v uznávaného archeologa a nakonec vedl plzeňské muzeum, kam putovala i jeho velká sbírka nálezů z okolí zámku.

Často kladené otázky