zámek Hrubá Skála

Proč sem jet

Hrubá Skála není zámek, kam se chodí za zlacenými sály a bohatým mobiliářem, ten odsud po roce 1945 zmizel. Tahákem je poloha. Novogotický zámek sedí na dvou pískovcových skaliskách, která spadají skoro šedesát metrů do údolí říčky Libuňky, uprostřed skalního města Hruboskalsko v srdci Českého ráje.

Dnes v budově funguje hotel a restaurace, takže dovnitř se nedostanete jako do klasické památky s prohlídkovými okruhy. Veřejnosti slouží hlavně nádvoří a krátká komentovaná prohlídka. Hlavní zážitek je ale venku: pohled na zámek z okolních skalních vyhlídek patří k nejfotografovanějším záběrům v Čechách.

Přijeďte spíš kvůli procházce Hruboskalskem než kvůli interiérům. Nejlíp je tu ve všední den nebo brzy ráno, kdy jsou vyhlídky prázdné. O letních víkendech se na značkách potkávají davy turistů i horolezců.

Co uvidíte na zámku Hrubá Skála

Vyplatí se vědět

• Zámek slouží jako hotel a restaurace, nečekejte klasickou prohlídku s dobovým mobiliářem. Ten byl po roce 1945 odvezen, část skončila na zámku Hrubý Rohozec.
• Veřejnosti je přístupné hlavně nádvoří a krátká komentovaná prohlídka. Přístup na vyhlídkovou věž i otevírací časy se řídí provozem hotelu, ověřte si je předem (karta výše).
• Skalní vyhlídky kolem zámku (Zámecká, Mariánská) jsou volně přístupné celoročně a zdarma. To je tady hlavní zážitek.
• Parkuje se přímo u zámku, ale placeně. Od parkoviště je to k bráně pár kroků přes kamenný most.
• Od dubna 2026 je kvůli uzavírce silnice III/27921 příjezd po objízdných trasách. Zámek zůstává přístupný, jen do navigace zadejte objížďku.
• Na kávu nebo oběd s výhledem funguje zámecká restaurace s letní terasou přímo na hradbách.

Jak se tam dostat

Autem je to nejpohodlnější. Zámek leží 6 km jihovýchodně od Turnova u silnice Turnov–Jičín. Od hlavní silnice odbočíte směr Vyskeř a za pár set metrů jste u areálu, kde se placeně parkuje na nádvoří i před vjezdem.

Vlakem dojedete na zastávku Hrubá Skála na trati Turnov–Jičín, odtud je to k zámku asi 2 km pěšky po značce. Blízko je i zastávka Karlovice–Sedmihorky.

V letní sezoně zajíždějí přímo k zámku sezonní autobusy turistických linek Český ráj. Poslední metry od parkoviště k bráně zvládnete po rovině i s kočárkem, ale k samotným skalním vyhlídkám už vedou pěšiny se schody vytesanými do pískovce.

Historie zámku Hrubá Skála v kostce

Původně tu stál gotický hrad Skála, který postavil před rokem 1353 nejspíš Hynek z Valdštejna. Valdštejnům patřil do konce 14. století. Místo bylo zvolené chytře, plošina dvou obřích pískovcových balvanů se dala bránit prakticky z jediného místa.

Po pánech z Jenštejna a Zajících z Hazmburka hrad roku 1469 obsadilo královské vojsko Jiřího z Poděbrad. Od roku 1515 skupoval panství Zikmund Smiřický ze Smiřic a Smiřičtí proměnili strohou gotickou Skálu v pohodlný renesanční zámek. Tehdy vznikly arkády i sgrafita.

Rod Smiřických vymřel po meči a péči o posledního, slabomyslného Jindřicha Jiřího, získal Albrecht z Valdštejna. Hrubá Skála se tak vrátila Valdštejnům, kteří ji drželi až do roku 1821. Roku 1658 měl být zámek na císařský příkaz zbořen spolu s Kostí a Velišem, nakonec ale zasypali jen příkop.

Roku 1821 koupili panství Lexové z Aehrenthalu. Na zámku se roku 1854 narodil pozdější rakousko-uherský ministr zahraničí Alois Lexa z Aehrenthalu, hlavní aktér bosenské krize. Právě Aehrenthalové dali zámek roku 1859 romanticky přestavět do dnešní novogotické podoby podle plánů architekta B. Grubera.

Po roce 1945 převzal zámek stát a sloužil jako rekreační středisko ROH. Tehdy zmizel původní mobiliář a část interiérů. Později se z Hrubé Skály stal hotel, kterým zůstává dodnes.

Legendy a zajímavosti

K Hrubé Skále se váže bájná bitva se Sasy. Rukopis královédvorský v básni o Heřmanově synu Benešovi líčí vítězství českého vojska nad „Sasíky“ pod Hrubou Skálou. Historicky nedoloženou událost zvěčnil Mikoláš Aleš roku 1895 na obrovském plátně Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou, které dnes visí v Muzeu Českého ráje v Turnově.

Vtip je v tom, že když Aleš maloval, už převažoval názor, že Rukopis je novodobé falzum. Do sporu se jako student zapojil i pozdější historik Josef Pekař. Dokázal, že jméno Hrubá Skála je novověké a do 17. století se místu říkalo prostě Skály.

Kulisy zámku a okolních skal si oblíbili filmaři. Točily se tu pohádky Princ Bajaja (1971) a Kočičí princ (1978) i starší Jánošík (1935). Skalní město Hruboskalsko kolem je navíc jednou z nejznámějších horolezeckých oblastí v Česku.

Často kladené otázky