zámek Poděbrady

Proč sem jet

Zámek Poděbrady stojí přímo na břehu Labe, na kraji hlavního náměstí lázeňského města. Původně to byl gotický vodní hrad, který nechal postavit Přemysl Otakar II.; dnešní renesančně-barokní podobu dostal až o staletí později. Nečekejte zámek plný zařízených komnat — je to spíš historické jádro města s jednou muzejní expozicí a volně přístupným nádvořím.

Hlavní důvod, proč sem zajít, je rodiště krále Jiřího z Poděbrad. Na zámku je expozice Polabského muzea — Památník krále Jiřího z Poděbrad — v rodné síni a v gotické kapli s freskami. Ve sklepení je k tomu lapidárium s kamennými artefakty, husitskými dělovými koulemi a pravěkými monoxyly (vydlabanými čluny).

Zbytek zámku dnes slouží úřadům, škole, jazykovému ústavu Univerzity Karlovy a Divadlu Na Kovárně, takže na běžnou prohlídku se nedostanete. Nejlíp funguje jako zastávka na půl hodiny až hodinu, kterou spojíte s procházkou po kolonádě, lázeňském parku a ochutnávkou minerálních pramenů.

Co uvidíte na zámku Poděbrady

Nádvoří se studnou a kašnou je přístupné zdarma; do Památníku krále Jiřího (rodná síň, kaple, sklepení) se platí vstupné — aktuální ceník i otevírací dobu najdete v kartě praktických informací nad článkem.

Vyplatí se vědět

• Z celého zámku jsou veřejnosti přístupné jen dvě prostory — rodná síň a kaple — plus sklepní lapidárium. Zbytek zámku patří úřadům, škole a divadlu, takže nečekejte procházku zámeckými komnatami.
• Nádvoří s kašnou a studnou projdete zdarma, i když do muzea nejdete.
• V pondělí je expozice zavřená — plánujte návštěvu na úterý až neděli.
• Expozice je komorní: na samotný Památník počítejte spíš půl hodiny až hodinu, ne půl dne.
• Zámek stojí přímo na Jiřího náměstí, pár kroků od kolonády a lázeňského parku — spojte návštěvu s ochutnávkou minerálky Poděbradka u pramene.
• V zámku sídlí i Divadlo Na Kovárně; pokud vás láká představení, mrkněte předem na jeho program.

Jak se tam dostat

Vlakem: Poděbrady leží na hlavní trati z Prahy na Kolín a Hradec Králové, takže sem jezdí rychlíky i spěšné vlaky a z Prahy jste tu zhruba za tři čtvrtě hodiny. Od nádraží k zámku je to pěšky něco přes deset minut přes lázeňskou část města.

Autem: z Prahy po dálnici D11 (sjezd Poděbrady) je to zhruba 50 kilometrů. Zaparkujete v placených zónách v centru nebo na záchytných parkovištích u lázeňského parku; k zámku pak dojdete pár minut pěšky. Poslední metry jsou v rovině přímo na náměstí, takže i s kočárkem bez problému.

Historie zámku Poděbrady v kostce

Místo na břehu Labe bylo osídlené už v pravěku a stavba tu stála roku 1108. Přemysl Otakar II. zde nechal postavit královský vodní hrad, o kterém jsou zprávy od roku 1268.

Roku 1345 se hrad dostal jako léno pánům z Lichtemburka, brzy poté pánům z Kunštátu, kteří tu zůstali až do roku 1495 a psali se „z Kunštátu a Poděbrad“. Za jejich panování hrad marně obléhala vojska císaře Zikmunda i husité — dobýt se ho nikdy nepodařilo. A právě sem klade tradice narození Jiřího z Poděbrad.

V letech 1495 až 1840 patřil hrad králům a císařům a postupně se měnil v zámek (podílel se na tom architekt Hans Tirol). Dnešní barokní podobu dostal při přestavbách v letech 1723–1780, na nichž pracovali František Maxmilián Kaňka i Josef Hübner.

Roku 1840 koupil panství bankéř baron Jiří Sina, po něm drželi zámek Hohenlohové až do první světové války. Roku 1905 tu jeden z hostů, hrabě Bülow, hledal proutkem vodu — a našel pramen přímo na hradním nádvoří. Tak se zrodily poděbradské lázně a zámek začala spravovat lázeňská společnost.

Ve 20. století v zámku sídlila řada institucí — mezi lety 1922 a 1935 třeba Ukrajinská hospodářská akademie. Dnes tu vedle Památníku najdete úřady, jazykový ústav Univerzity Karlovy a divadlo.

Legendy a zajímavosti

Nejtemnější příběh Poděbrad je o kutnohorských havířích. Roku 1496 přišlo třináct horníků na zámek přednést své stížnosti — jakmile vstoupili na nádvoří, stali se vězni. Deset z nich pak na příkaz krále Vladislava II. odvedli na druhý břeh Labe a popravili pod mohutným dubem.

Pověst praví, že se dub každý rok odíval listím s rudými skvrnami a jeho žaludy měly kalíšky ve tvaru havířských kápí. Lidé si je odnášeli jako relikvii pro štěstí. Zrádného hejtmana Oňka Kamenického, který havíře vylákal, prý dal král za trest umučit k smrti.

A do třetice to hlavní: Jiří z Poděbrad byl jediný český král, který nepocházel z panovnického rodu. Jako čtrnáctiletý bojoval u Lipan, roku 1458 ho stavové zvolili českým králem a do dějin vešel jako husitský král dvojího lidu. Jeho pomník od Bohuslava Schnircha stojí kousek od zámku na náměstí.

Často kladené otázky